Včelaření je radost

Květen 2011

Chov matek

23. května 2011 v 22:09
V neděli 8. května jsem nalarvil první sérii matečníků od inseminované matky od přítele Janouška z Rosic u Brna. Je několik možností, jak chovat matečníky. Pokud včelstva ještě nejsou v chovné náladě, tak dávám chovnou sérii do tzv. osiřelce. Osiřelec je včelstvo bez matky s mladými včelami a převážně se zavíčkovaným plodem, aby si nemohly včely narazit matečníky na svém plodu. Další možnost, jak chovat matky, je chov při matce v medníku.
Pro úspěšný chov musíme vybrat silná včelstva v chovné náladě. Do medníku musíme přeložit z plodiště dva rámky s otevřeným plodem bez matky, mezi které vložíme nalarvenou sérii. Otevřený plod přiláká mladé včely dělnice, které dobře vyživí mladé larvičky v matečnících. Celkový vývin matky od vajíčka je 16 dnů. Včelař přelarvovává do matečníků jednodenní larvičky, což je stádium čtvrtého dne od položení vajíčka do dělniční buňky. Desátý den od přelarvení jsou matečníky zralé a můžeme je vkládat do oddělků.
Tady přikládám pár fotek. Zralé zavíčkované matečníky v chovném rámku.


Po čtyřech dnech provádím kontrolu, zda se nám matky vylíhly a čekáme na to, jak se oplodní. Matky, asi desátý den od vylíhnutí a po úspěšném spáření s několika trubci, začínají klást vajíčka.
Takto vypadá správně vylíhlý matečník.


Matečník musí mít od matky odkousanou špičku. V tomto případě máme jistotu, že se matka vylíhla a je ve včelstvu.

Puklice smrková

17. května 2011 v 21:17
Dnes jsem se nechal dovézt ke včelám na kočovné stanoviště, abych udělal prohlídku a rozšíření včelstev. Po skončení práce ve včelách jsem si udělal menší procházku. Kočovné stanoviště mám asi čtyři kilometry od bydliště. Cestou domů jsem šel po lesní cestě, která vede podle pole s řepkou. Na tomto místě je les otočený k jihu, a tak mi nedalo, nepodívat se na smrkové větvičky.



Po chvilce hledání jsem objevil puklici smrkovou, ze které vytékala kapička medovice. Porozhlédl jsem se po dalších větvičkách a ono ejhle další puklice. Jsou pěkně měkké a plné medovice. Škoda jenom, že je tak brzy, protože včely budou létat na řepku a puklici asi vůbec nenajdou.





No budeme doufat, že se objeví i puklice poloskrytá, která se vyskytuje až později.

Oddělky

15. května 2011 v 20:08
Včelstva se nám dostala do plné síly a některá jsou v rojové náladě. Jedna z možných variant, jak předcházet rojení je tvorba oddělků. Já osobně dělám oddělky s jedním nebo dvěma
zavíčkovanými plodovými rámky, jedním zásobním a pylovým rámkem.









Používám styrodurové plemenáče, které se mi osvědčily z důvodu své vysoké teplodržnosti. Je to velká výhoda, protože venkovní teploty se dost často střídají a malé včelstvíčko, tak má dobrou tepelnou pohodu. Do plemenáče se vejde pět rámků a má větrané dno, které se dá uzavřít.





Zde na fotce je jedno ze dvou stanovišť oddělků.




K oddělkům patří i chov matek. Já přelarvuji od inseminované matky od přítele Janouška z Rosic, který chová matky od Singrů z Rakouska. Bohužel fotky z mého přelarvení neuvidíte, protože jsem neměl s sebou foťák. Nalarvil jsem šedesát matečníků a výsledek byl padesát jedna přijatých, takže dobrý. Mně by stačilo jen patnáct matečníků, ale mám kamarády, kteří také dělají oddělky a potřebují zralé matečníky.

Přesun kočovného vozu k řepce

6. května 2011 v 19:46
Letošní rok je tak trochu uspěchaný. Třešeň kvetla po polovině dubna.


Řepka nám kvete asi o 10 dnů dříve než jiné roky a všechna vegetace je ve vývoji napřed. K řepce jsem chtěl převést kočovný vůz už minulý týden, ale z hlediska rozšiřování včelstev a dalších činností okolo nebyl čas. Tento týden se citelně ochladilo a dokonce poletoval s sníh s deštěm. V dalších dnech už nemá pršet a tak nastal vhodný čas na přesun včelstev k řepce.
Zde jsou fotky z přípravy kočovného vozu na přejezd.


Příprava spočívá v dohuštění pneumatik, nasazení osvětlení, zasunutí opěrných stojek a uzavření česen úlů, které mají celozasítovaná dna. V kočovném voze mám 16 včelstev, takže je zapřahnu za traktor a vyrazíme na kočovné stanoviště.




Příjezd na kočovné stanoviště.


Vyrovnání kočovného vozu.




Stanoviště vybírám tak, aby bylo chráněno před západními a hlavně severními větry. Další výhodou je rovinatý terén a dobrá přístupová cesta pro příjezd osobním autem. Když dáte tyto všechny požadavky dohromady, tak zjistíte, že takových stanovišť moc nenajdete. Kočuji třetím rokem a to na stejné místo. Zatím se mi poštěstilo, že řepka je v těsné blízkosti tohoto stanoviště.
Příští rok už to asi nevyjde, tak budu muset hledat nové místo.

Včelařský skanzen

3. května 2011 v 19:33
U příležitosti oslav 100. výročí založení Včelařského spolku v Humpolci byl v září 2007 v zadní části domu čp. 254 na Dolním náměstí otevřen včelařský skanzen.

Expozice se skládá ze dvou částí. Venku na zahradě jsou k vidění nejrůznější typy úlů, od nejstaršího klátu, přes budečáky až po moderní nástavkové úly.

Zajímavé jsou čtyři malované úly, které si ze Zakarpatské Ukrajiny, kde ve třicátých letech 20. století pracoval, přivezl pan Havel ze Senožat a jeho potomci je věnovali do skanzenu.

Jednotlivé exponáty byly získány sběratelskou činností či dary od samotných včelařů. Uvnitř ve výstavní síni je shromážděno několik druhů medometů (starých dřevěných, plechových tří nebo čtyřrámkových), včelařské pomůcky (např. kuřáky, plemenáče, oplodňováčky, klícky a další drobné nářadí).

Na stěnách visí fotodokumentace ze společných zájezdů, které každoročně pro své členy a jejich rodinné příslušníky pořádá Základní organizace ČSV Humpolec. Jsou zde fotografie včelínů členů zdejšího spolku, fotky představitelů spolku a kopie některých historických dokumentů dokládající činnost včelařů na Humpolecku. Čelní stěnu místnosti zdobí kresba barevného včelína v nadživotní velikosti.

Na stolech jsou vystaveny některé včelí produkty - med, vosk, propolis a výrobky z nich - medovina.

Další detailnější fotografie jsou umístěny v Galerii - Včelařský skanzen Humpolec na tomto blogu. Skanzen je možné navštívit po telefonické domluvě na č. 721 864 542 nebo 723 584 685. K výročí byla také vydána brožura 100 let organizovaného včelaření na Humpolecku 1907-2007, která po desetiletích shrnuje události týkající se života spolku. Publikaci doplňuje barevná 12-ti stránková příloha, která přináší doplňující fotografie.